Jsem spořádaný člověk. Přecházím vždycky na přechodu, včas platím všechny účty, utírám prach i na horních skříňkách v kuchyni a sbírám hovínka po svém psovi. Mám ráda, když jsou věci pěkně srovnané a odpočívají na místě, kam patří. Ve škole jsem si před hodinou pokaždé pěkně vyrovnala sešity na lavici, aby lícovaly, a tužky v penále jsem měla srovnané podle velikosti. V mých kabelkách a batozích má každá kapsička a přihrádka svůj přesně daný účel. Když můj muž něco nemůže najít, udílím mu pokyny typu „Je to v kuchyni, ve skříňce vedle ledničky, druhý šuplík odshora, v té zelené krabičce úplně vpravo vzadu“ (a opravdu to tak je). Nenávidím nepořádek do té míry, až se obávám, jestli to nehraničí s nějakou psychózou. Stejně to mám nejen s věcmi, ale i s organizací času a plánováním. Nenadálá změna, odchylka, komplikace? Jsem na pokraji nervového zhroucení.
A do toho mi vpadne dítě. Naprosto nepředvídatelné, chaotické, iracionální. Batole a pořádek? Cha! Sbohem, moje pečlivě srovnané zásuvky, komínky oblečení ve skříni, roztříděné časopisy. Batole a režim? Cha! Mámo, přece nebudu spát, kdy se to tobě hodí.
Nutnost neustále improvizovat mě ničí. Mívala jsem ve zvyku všude chodit s půlhodinovým předstihem, teď dobíhám zásadně pozdě. Uvařím jídlo, které ještě včera zbožňoval, a dneska ho znechuceně prská. Čaj od snídaně dopíjím studený až do oběda. Ráda se hezky nalíčím a obleču, ale často jsem vděčná za pár minut, abych si aspoň vyčistila zuby.
Po roce a třičtvrtě se pořád ještě srovnávám s vědomím, že vlastní život už nemám jenom ve svých rukou; že nejsem pánem svého času a že se všechno netočí jenom kolem mě. Je to pro mě náročné, nejsem týmový hráč, chci si o věcech rozhodovat sama, kdy, co a jak. Tak určitě.
Je to nekonečný boj, ale učím se. Pokoře. Trpělivosti. Odevzdanosti. Smiřuji se s tím, že to vždycky nějak dopadne. Nepořádek se uklidí, plány se přizpůsobí – a leckdy to člověku přinese nečekaná dobrodružství. Zjistí, že zvládne i nepředstavitelné situace, dokáže překonat sám sebe.
Koneckonců je to skautské heslo: Buď připraven.
Nejen na špatné počasí v horách, pomoc v nouzi nebo obranu slabších. Dítě je nemenší výzva.
