Z podnětu nejen svých přátel jsem se pustila do čtyřicetidenní bezodpadové výzvy, kterou uspořádala skupina blogerek pod hlavičkou Czech Zero Waste. Vznikla aplikace pro mobily a tablety, kde člověk každý den plní úkoly s cílem omezit množství vytvářeného odpadu. Mojí snahou rozhodně není dosáhnout toho, aby se všechny odpadky z naší domácnosti za celý rok vešly do jediné zavařovací sklenice, ale byla jsem sama zvědavá, jestli se dozvím nějaké zajímavé tipy a jestli mě výzva opravdu „nakopne“. Jak to dopadlo?
Abych mohla svoje snažení poctivě zhodnotit, vezmu to pěkně popořádku a projdu postupně všech čtyřicet úkolů – a protože by to bylo moc dlouhé čtení, rozdělím vám ho na víc částí. Dneska tedy prvních deset:
1 Kontrola koše
Odpadu máme sice dost, ale rozhodně jsme mistry v jeho třídění. Máme koše nejen na sklo, plasty a papír, ale taky na nápojové kartony, kovy a bioodpad – to všechno se dá v Olomouci třídit. Do speciálních kontejnerů nosíme taky nefunkční elektrická zařízení, použité baterie (těch je minimum, kupujeme výhradně dobíjecí), staré žárovky (ani si nevzpomínám, kdy jsme naposledy měli klasickou; jednou za pár let odejde některá ze starších úsporných zářivek, dnes už pořizujeme jenom LED) nebo textil (výjimečně, jelikož se vyhýbáme nekvalitním hadrům, takže nám oblečení i boty vydrží dlouhé roky). Rozhodně bychom mohli omezit obaly od potravin a dětské pleny – dlouho jsme používali látkové, aktivnímu batoleti ale přestaly stačit a neustále protékaly, až jsme to nakonec vzdali.
2 O zero waste
Koncepce života bez odpadů pro mě nebyla nová a spoustu jsem toho o ní už četla, protože co si budeme povídat, v mojí společenské bublině je to teď takový trend. Kdybyste se chtěli dozvědět víc a netušili, odkud začít, zmíněný blog Czech Zero Waste je určitě dobrý start.
3 Taška na nákup
Tohle bylo snadné, látkové tašky a síťovky na nákup používáme už léta a máme jich celou sbírku. Mám popravdě nejradši ty „šusťákové“, protože nejvíc vydrží a dají se donekonečna prát, ty plátěné většinou hadrovatí a odcházejí a ze síťovek občas dírkami vypadávají drobné věci, ale zase se umí skvělé přizpůsobit sebebizarnějším tvarům (což oceníte hlavně při nákupu zeleniny). Šikovné je mít v každé kabelce nebo batohu jednu, aby se vám nestalo, že ji zapomenete doma. V nouzi si radši vezmu papírovou tašku, ta se využije aspoň při třídění papíru.
4 Láhev na vodu
Kupování obyčejné balené vody domů v plastových lahvích jsem upřímně řečeno nikdy nepochopila. Příležitostné minerálky jsem mívala už jako malá ráda ve skleněných vratných lahvích, prodává se to ještě vůbec (mimo restaurace)? I pro miminka existují udržitelná řešení – filtrační konvice například; konkrétní složení „svojí“ vody z kohoutku najdete na stránkách vodáren. Můj největší prohřešek je asi pití zadarmo v Pendolinu, které občas nestačím pohotově odmítnout. Na pití mám hliníkovou láhev, která je už letitá, oprýskaná a vlastně ne moc hezká, ale co se funkce týče, nic nepostrádá. Kdykoli si prohlížím ty dnešní pěkné designové kousky, bojuji s nutkáním tu svou okoukanou potvoru vyhodit – zatím úspěšně odolávám!
5 Bez auta
Vydržet den bez auta nebylo nic těžkého. Pořídili jsme si ho teprve před rokem z nezbytí, protože dlouhé cesty vlakem přes půl republiky s malým dítětem už na nás byly moc náročné, ale kromě rodinných výletů a návštěv ho používáme minimálně. Do práce i do školy jsme odjakživa jezdili veřejnou dopravou. Máme to ovšem snazší v tom, že bydlíme ve středu města, a tak je všechno potřebné po ruce.
6 Obyčejné mýdlo
Můj první nesplněný úkol. Obyčejné tuhé mýdlo jsme mívali, dokud jsem nezjistila, že se po něm dělá na umyvadle těžko odstranitelný povlak, a tak se musí mnohem častěji drhnout, o oslizlé kostce nemluvě. Za snesitelný kompromis pokládám velký kanystr ekologického mýdla, které doplňujeme do nádobky na umyvadle.
7 Bezodpadová pyramida
Tyhle teoretické úkoly se podle mě trochu těžko hodnotí. Snažím se kupovat věci bez obalu (zeleninu a pečivo například), potraviny spotřebováváme beze zbytku a důsledně kontrolujeme data spotřeby, abychom neplýtvali jídlem, spoustu staršího textilu přešívám a upravuji, dokud to jenom jde, bioodpad se kompostuje. I tak je odpadků pořád zatraceně moc.
8 Lepší třídění
Jak jsem se přesvědčila po pečlivém studiu dostupných možností, nic dalšího než to, co už třídíme teď, třídit v Olomouci nelze. Chystáme se odvézt ještě nějaké haraburdí na sběrný dvůr a to je tak nějak maximum. Na problémy narážíme spíš při návštěvách u příbuzných a při cestování, zdaleka ne v každé obci jsou možnosti tak široké jako u nás. Někdy je nutno překonat lenost a všechny vytříditelné odpady prostě odvézt zpátky do Olomouce.
9 Pytlík na potraviny
Mám šicí stroj a spousty zbytků látek, ušít si sáčky na potraviny nebyl problém. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že v obchodech s nimi nemívají problém, jen pozor, aby byly průsvitné (ze záclon nebo síťoviny), jinak pokladní musí všechno vyložit, aby zkontrolovaly, že jste mezi obyčejná česká jablka nevpašovali třeba drahocenné avokádo (nezlobte se na ně, mají to nařízené a není se zas tak moc co divit, lidi napadne všelicos). Pokud šicí stroj nemáte k dispozici, sáčky si kupte – jen to zkuste třeba na Fleru, ty značkové v eko obchodech bývají za dost přepálenou cenu.
10 Plánování jídla
Řeknu to natvrdo: vyhazování jídla je neomluvitelná nehoráznost. Nemusíte mít naplánovaný jídelníček jako ve školní kantýně, ale nakoupit hromadu jogurtů v akci a pak zjistit, že jste jich půlku nestačili sníst, než jim prošlo datum spotřeby, to je prostě blbost. Snažím se nevyhazovat ani nedojedené jídlo po Olíkovi, i když to občas znamená, že si místo vymazlené večeře dám potřetí ohřívanou zeleninovou polívku. Kromě toho se plánováním jídla ušetří dost peněz. Co si ale budeme nalhávat, stojí to dost času a úsilí.
Tak to by mohlo pro dnešek stačit, na rekapitulaci další várky úkolů z bezodpadové výzvy se můžete těšit příště! A pokud jste ještě nezačali, můžete se do ní sami pustit 😉
