Nejlepší rodičovská rada, jakou jsem kdy od zkušenějších dostala, a asi jediná, kterou se vcelku důsledně (a s nadšením) řídím, zní: Spi, když spí dítě. Ať už si hodláte výchovu zařídit jakkoli po svém, tohle je naprosto univerzální Pravda, která výrazně zlepší kvalitu vašeho života, i kdyby se váš potomek sebevíc snažil o pravý opak. Má to jediný, ovšem nepříjemný háček: pokud máte dětí víc, nejspíš to nebude fungovat (čti: všechny indicie z mého okolí naznačují, že sourozenci mívají obvykle naprosto opačné biorytmy, takže smůla).
My, začínající rodiče, se teď ovšem držme ideálního scénáře. Dítko je protivné, pletou se mu nohy, mne si oči a zívá. Ačkoli váš návrh „půjdeme hají“ dost možná tvrdošíjně odmítá, nenechte se zmást, je to jen jedna z mnoha strategií, které my dospělí asi nikdy nepochopíme. V tuhle chvíli každopádně nastává ten důležitý moment pro vás jakožto vyčerpaného, chronicky nevyspalého rodiče, okamžik pro rozhodnutí hodit všechno za hlavu, zatáhnout závěsy a stulit se pod deku společně. Schválně, kolikrát jste to u postýlky beztak zalomili a pak se vzbudili s otlačeným zadkem a bolavým krkem, pronásledovaní výčitkami svědomí, co jste mezitím mohli stihnout a zase nestihli? Vzdejte to rovnou, hoďte povinnosti za hlavu a poslechněte svůj vnitřní hlas, protože ten má obvykle pravdu (narozdíl od všelijakých radilů, jimiž se to v okolí každého rodiče jenom hemží).
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si tohle uvědomila, ale teď si poobědového šlofíka dávám pravidelně a s radostí – protože s ním počítám dopředu. (Hlavně nezapomeňte vypnout sporák a žehličku a ideálně i zvuk na mobilu, není nic horšího než se nechat probudit nějakým zbytečným telefonátem, který by klidně počkal.) Ačkoli si to my puntičkáři si to neradi připouštíme, nemusí být všechno dokonale uklizené a hotové, obzvlášť ne za cenu vlastního utrpení!
Spíte během dne neradi, protože vám to nedělá dobře? Zalezte si pod peřinu i tak, čtěte si, kreslete, přemýšlejte… je to skvělý kompromis: dítě si odpočine a vy získáte čas pro sebe, kterého není nikdy dost.
Já koneckonců dneska místo podřimování píšu tenhle článek – na tabletu v posteli.
P.S. A je to zdravé!
